Dobrý den,
Při onemocnění jater má zásadní význam způsob výživy a dieta! Musí poskytovat dostatek živin nejenom k výživě organismu, ale také k regeneraci jaterní tkáně, přičemž ale nesmí přetěžovat metabolické možnosti poškozených jater. Dieta musí být chutná, při onemocnění jater nesmí pes hladovět. Krmení musí být předkládáno několikrát denně v malých dávkách, klidně i během noci.
Bílkovina musí být vysoce kvalitní, lehce stravitelná. Příliš mnoho bílkovin vede k nadměrné produkci čpavku, který nemocná játra nedokáží náležitě odbourávat. Je li množství bílkovin příliš nízké, bude organismus k doplnění deficitu odbourávat bílkovinu vlastního těla a pes bude hubnout. Při těžším a těžkém poškození jater se nesmí podávat psovi vůbec maso a ryby – nemocná játra nedokážou absorbovat množství vitaminu A, kterého je velké množství zvláště v rybách. Proto také nepodáváme olej z tresčích jater. Přednost se dává mléčným výrobkům a bílkovinám rostlinného původu (soja-tofu). Bílkoviny, které produkují nejméně čpavku jsou vejce a mléčné výrobky – jogurt, tvaroh a neslané sýry (typu žervé, cottage, ricotta). Menší množství čpavku produkuje králičí, krůtí a kuřecí maso a „bílé“ ryby, nejvíce potom všechna červená masa. Vysoce ceněný je tvaroh pro jeho šetrnost vůči jaterní tkáni, pro obsah cystinu a pro nízký obsah sodíku.
Vyhýbáme se krmivům s vysokým obsahem mědi, tedy všem vnitřnostem, zejména hovězím játrům. Kuřecí nebo krůtí játra mají obsah mědi velmi nízký. Jehně, vepřové maso, kachna a losos jsou na měď velmi bohaté.
Pro ty, kteří rádi používají tabulky: měli byste krmit minimálně 1 gram proteinu na kilogram tělesné hmotnosti denně (je potřeba vycházet z nutriční analýzy, nejedná se o gram masa), sacharidy by neměly poskytovat více než 45% kalorií.
Tuk podáváme ve formě sádla, loje nebo nejlépe za studena lisovaného jednodruhového rostlinného oleje (kokosový, olivový, slunečnicový). Při poruše jater podáváme tuk v dávce 2-3 g na 1kg ž.h. a den. Tyto oleje tepelně neupravujeme. Organismus s nemocnými játry je potřeba dotovat omega 3 mastnými kyselinami. Umožňuje-li to stav pacienta, podáváme cca 2x týdně netučné ryby (pstruh, lín, hejk, kapr), pokud nemůžeme ryby zkrmovat podáváme omega 3 kyseliny v tobolkách.
Vhodným zdrojem cukrů je bílá rýže, těstoviny, pšeničné klíčky, cukr (pozor na Glukopur – může vést k rychlému ztučnění jater), med, vhodné je i sladké ovoce, zvláště broskve. Pozitivní výsledky mohou být dosaženy změnou pH ve střevech pomocí syntetického cukru – laktulózy. Ta snižuje tvorbu čpavku a dusičnanů, vytváří podmínky nevhodné pro patogenní bakterie, vykazuje prebiotický účinek (prebiotika jsou látky selektivně podporující růst a aktivitu zdraví prospěšných bakterií žijících v tlustém střevě) a napomáhá vyprazdňování střeva. Dávka je velmi individuální, podle velikosti a reakce psa se pohybuje od 3 do 90 ml denně, rozděleně do tří dávek, vždy po jídle. Při dávkování musíme být opatrní, abychom zabránili průjmu.
Vlákninu dodáváme ve formě ovesných vloček, zeleniny nebo psyllia. Při onemocnění jater se doporučuje snadno rozpustná vláknina, která napomáhá k odbourávání čpavku a detoxikaci organismu. Vhodné jsou otruby, celozrnné těstoviny, kukuřice, ořechy, artyčok, ječmen a žito, celozrnný chléb. Výborným zdrojem rozpustné vlákniny je čerstvé ovoce, zelenina (bramborové pyré), mrkev, zelené fazolky, různá semena a lněné semínko. Jako tonikum působí na játra červená řepa.
Dbáme na to, aby organismus nemocného psa byl dostatečně zásobován mineráliemi, zejména zinkem (50-100 mg 2x denně), protože má schopnost vázat měď a silnými antioxidačními vlastnostmi chrání játra. Dietu obohacujeme také o vápník ( až 1500 mg denně ve dvou až třech dávkách). Psi s onemocněním jater mají problémy s vitaminem K. Dodáváme tento vitamin ve formě kapek nebo pomáháme jeho tvorbě dotací kvalitních probiotika (probiotika jsou živé mikroorganismy, mezi nejčastěji používané patří Lactobacillus acidophilus a Bifidobakterium bifidum, povídali jsme si o nich v čísle 12/2014 našeho časopisu). Dále jsou nepostradatelné především vitamín C (1000 mg na den) a vitamín E (300 mg na den). Vitamín C ale nepodáváme v případech poruchy metabolismu mědi! Obecně při jaterních onemocněních je velmi důležitá dotace vitamínů skupiny B-komplexu. Doporučuji používat vysoce účinné preparáty, případně injekční podávání.
Vzhledem k tomu, že při onemocnění jater může docházet k problémům při trávení tuků, můžeme dietu doplňovat o enzymy slinivky břišní, zejména pankreatickou lipázu. Její dávka by neměla přesahovat 10 000 j na kg a den. Účinným emulgátorem tuků je také lecitin.
Hromadění tuku v játrech brání L-carnitin (0,5-1,0 g na den), účinný pro jaterní oběh a detoxikaci čpavku je L-arginin (0,25-0,5 g na den). Glutathion (200-500 mg na den na lačno) je velmi účinný antioxidant, který chrání před rakovinou jater.
Vyhýbáme se krmivům s vysokým obsahem různých ochucovadel, jako např. glutamátu sodného nebo soli.
Z bylin má pro onemocnění jater zásadní význam silymarin – výtažek z ostropestřce mariánského. Jeho účinek na regeneraci a zmlazování jaterní tkáně byl mnohokrát vědecky prokázán. Psovi podáváme třikrát denně 200 mg silymarinu. Česnek detoxikuje játra a krevní řečiště. Jeho údajná toxicita pro psa není prokázána. Prospěšný pro jedince s onemocněním jater je rozmarýn, dále vlaštovičník (nepodáváme březím fenám), dřišťál, černá ředkev, echinacea, fenykl, přeslička, šípky, mateřídouška. Pampeliška stimuluje všechny funkce jater. Zvyšuje tvorbu žluče a podílí se na odbourávání cholesterolu a toxinů. Díky obsahu manganu je aktivním lékem proti žlučovým kamenům, i s těmi se u psů setkáváme, i když sporadicky. Chlorofyl, obsažený v zelených částech rostlin, je svou strukturou velmi podobný červenému krevnímu barvivu – hemoglobinu, a má výrazný čistící a stimulační účinek na játra a trávicí trakt. Nejlepším zdrojem chlorofylu ze všech rostlin je řasa chlorella. Je velmi účinná při odstraňování škodlivých látek z těla, včetně těžkých kovů. Obsahuje také obrovské množství vitaminů, antioxidantů, sacharidů, ale také vysoce kvalitní nenasycené a nasycené mastné kyseliny a všechny esenciální aminokyseliny. Životně důležitou roli v ochraně jater, díky kombinaci antioxidačních a protizánětlivých schopností spolu se schopností zvyšovat tvorbu žluče, může hrát kurkuma.

Příklad sestavení základní diety z tradičních krmiv pro psa s onemocněním jater v g na 1 kg ž.h.:
Bílkoviny (minimum) 1,0
Energie kJ 218,0

Tvaroh, netučný, odleželý 3,0
Ovesné vločky vařené 3,5
Voda 30,0
Olej 2,0
Ovocný cukr 8,0
Vitaminominerální směs 1,5
B-komplex dražé 2

Průměrná denní dávka na 1 kg ž.h. 49,0

V návaznosti na zlepšení funkce jater, tedy na uzdravování organismu, můžeme pozvolna zvyšovat denní dávky, přičemž ze začátku zvyšujeme podíl tvarohu a snižujeme podíl cukru. V další fázi přidáváme vařené a rozmělněné drůbeží maso. Dietu můžeme obohatit o sladkou čerstvou nebo konzervovanou dýni v podobě pyré, o vařenou brokolici, květák nebo sladké brambory – batáty. Tyto komponenty rozmixujeme pro snadnou stravitelnost.
U pacientů v růstové fázi si musíme uvědomit, že jejich minimální potřeba živin a energie je alespoň dvojnásobná.

Z komerčních diet je pro onemocnění jater u psa určen např. Hill´s l/d, Royal canin VD Canine Hepatic, Trovet HLD, Waltham Hepatic Support. Někdy se setkávám s využíváním komerčních krmiv, která jsou určena pro onemocnění ledvin (např. Hill´s k/d, Hill´s u/d). Jejich použití nepovažuji za ideální, diety s velmi nízkým obsahem bílkovin by neměly být využívány, protože pro regeneraci jaterní tkáně je nezbytné udržovat pozitivní dusíkovou bilanci.