Zdraví
Herpesvirová infekce
Ukázka z monografie Milan Štourač, Marie José Labrousse: Německá doga
Nejvíce diskusí o herpesvirové infekci psů nastává v důsledku úhynu novorozených štěňat. Na tuto infekci štěňata hynou ve stáří dvou až tří týdnů, tedy v období kdy nemají ještě dostatečně vyvinutou termoregulaci. U štěňat starších, která mají již schopnost odpovídat na infekci horečkou, nemá nemoc za následek úhyn, může však způsobit onemocnění dýchacího systému.
U dospělých psů nenacházíme o této nemoci mnoho referencí. Nemoc u nich probíhá pozvolně, bez úhynů, zmiňována je většinou s ohledem na možnost dalšího chovatelského využití feny, která ve svém vrhu tuto infekci měla, nebo v souvislosti s puchýřkovitými změnami na sliznici vulvy nebo předkožky.
Ti z nás, kteří chovají nebo se zabývají chovem koní, pravděpodobně znají ekvivalentní herpesvirovou nákazu u koní, nemoc nazývanou rhinopneumonie (zánět nosní a plicní sliznice). Z názvu je patrné, že způsobuje zánět dýchacích cest, u březích klisen potraty. Herpesviry jsou popsány i u skotu, koček a prasat, jsou však odlišné od Herpesvirus canis (HVC-1).
Respiratorní forma herpesvirové nákazy u dospělých psů je klinicky velmi málo rozlišitelná. To je neobyčejně důležité v přenosu nemoci. Pes nemusí získat herpes pouze při pohlavním styku, ale může se nakazit vdechováním kontaminovaného vzduchu. Je velmi složité vyhnout se tomuto viru v prostředí, ale je možné výrazně omezit možnost nakažení. Např. po návratu z výstavy kompletně vyměníme oděv, než přijdeme do styku s jakoukoliv březí fenou, nebo fenou s vrhem. Podložky či deky používané na výstavě nebo při výcviku izolujeme do doby jejich důkladného vyprání, nenecháváme fenu v cizím psinci v době jejího krytí, raději se vracíme domů, nebo se s fenou ubytujeme v hotelu. Snažíme se minimalizovat návštěvy cizích psů v našem psinci. Veškeré práce, zvláště v období březosti a vrhu feny, vykonáváme „od čistého ke špinavému“.
Štěňata mohou být infikována přes placentu, při průchodu infikovanými porodními cestami nebo přes dýchací systém při styku s infikovanými sekrety – nosní sekret, vaginální sekret. Přes placentu nakažená štěňata mohou být resorbována nebo se narodí mrtvá. Resorpce štěňat často vede k domněnce, že fena nezůstala březí. Stává se rovněž, že při raném testu březosti je fena pozitivně březí, ale pozdější test je negativní a fena březí není, nebo se narodí podstatně méně štěňat. Nákaza, která nemá za následek potrat, může vést k narození slabých štěňat s nízkou porodní váhou. Jestliže i tato štěňata vyjímečně přežijí, jsou zdrojem viru pro okolí a mohou mít trvalé poškození nervové soustavy, ledvin nebo lymfatického systému, což je důvodem problémů v pozdějším životě.
Nejlepší cesta k zamezení ztrát v březosti nebo narození mrtvých či slabých štěňat je důsledná karanténa feny tři týdny před porodem a tři týdny po porodu. Herpes u dospělých psů může přežívat v různých místech organismu při latentní infekci. Virus se aktivuje a stává se znovu infekčním při stresu. Klinický stav zvířete je nezměněn, tento stav můžeme diagnostikovat pouze podle stoupajícího množství protilátek v krvi feny. Zvažte všechny možné stresové faktory, které mohou vést k aktivizaci viru:
– hormonální změny, které mohou dočasně oslabit tělo ve schopnosti adekvátní odpovědi na nákazu
– výstavy
– dlouhé cestování, následné krytí či znásilňování feny, a opět dlouhé cestování
– možná souběžná bakterielní infekce pohlavních cest – pozor na zánět předkožkového vaku u krycího psa
– fena ve stáří 5 a více let – v souvislosti s možnou sníženou činností štítné žlázy
– každý jiný stres, jako např. teplotní, použití kortikoidů nebo chemoterapie…
POKUD PŘÍČINY STRESU JSOU VYELIMINOVÁNY, VĚTŠINA FEN NEMÁ V POZDĚJŠÍM CHOVU PROBLÉMY.
Zůstaňme ještě chvíli u štítné žlázy, jejíž činnost má na zdraví organismu výrazný vliv, který v našich podmínkách není dosud dostatečně doceňován. Žádná fena se sníženou činností štítné žlázy není schopna dostatečně odolávat nákaze. Úroveň činnosti štítné žlázy nutná pro život našeho milovaného kamaráda a úroveň činnosti nutná pro dobrou schopnost rozmnožování, zvláště u feny, nejsou tytéž. Prvním úkolem organismu je udržovat zdraví jednotlivce, pouze u zvířat, která jsou mladá a všechny funkce organismu udržují na dobré úrovni, bude příroda povzbuzovat reprodukci. Příroda počítá s reprodukcí u lidí v období 18-25 roku života, ne už tak u čtyřicátníků a výše. Podobně tak příroda u našich psích kamarádů počítá s reprodukcí v 18 měsících ne 6-7 letech. Nicméně věda pokročila velmi kupředu a jestliže je starší fena zdravá, byť se sníženou funkcí štítné žlázy, je zde možnost doplnění l-thyroxinu a fena může být ještě chovně využita.
Pokračování v publikaci
Naši knihu Německá doga si můžete objednat prostřednictvím zprávy na email bonoda@volny.cz.
Více o této knize si můžete přečíst v recenzi časopisu Svět psů
